Hej hou! Hlásíme, že od 27. 3. do 3. 4. bude z technických důvodů pozastaveno odesílání objednávek. Díky za pochopení!
Tohle je Girls Without Clothes story
Jsme Girls Without Clothes.
Možná jsi o nás už slyšel. Někdo nás chválí za minimalistický design, někdo kritizuje za nahotu a sexismus a někdo si nás spojuje s šéfem Feixem a jeho pověstí, která ho předchází. Kdo budeme pro tebe, necháme na tobě, obrázek si musíš udělat sám. Jsme český streetwearový brand, který začal focením nahatých holek, který už teď ale spíš oblíkáme než naopak. Většinu oblečení si šijeme, barvíme, tiskneme, všechno jde z lokální výroby, která je pro nás na prvním místě. Není to ale oblečení, co nás spojuje. Je to společná vášeň ke způsobu života. My totiž žijeme ve městech, ale v srdcích máme hory a oceán. Pohání nás touha po svobodě ve všech jejích formách a drive z neustálýho posouvání limitů. Milujeme život na hraně i s vědomím, že z té hrany občas spadneme. Vydej se s náma na pořádnou jízdu životem. Ukážeme ti, co je to kvalitní lokální móda, humor tak akorát na hraně (někdy mílovýma krokama za ní) a pár hot důkazů, že nahota není hřích. Jdeš do toho s náma? |
 |
Historii nepřepíšem. A ani nechcem!Na začátku naší přidrzlý pouti stál ostravský fotograf Martin Feix a jeho tvorba, která se motala primárně okolo (polo)nahých holek. Job, kterej prostě chceš. Z pohledu na (ne)hříšnou nahotu přišla inspirace a z inspirace nápad na vytvoření brandu, který bude holou kůži hrdě prezentovat. A protože super nápady si žádají super finance, vedla Martinova cesta k jeho dlouho střádaným úsporám. Který pak místo toho utratil za motorku. Štěstí, že existují prarodiče. |
2013Tehdy to všechno začalo. Martin si nechal natisknout svoje fotky na pár triček a ty pak prodal kámošům, kterým se líbily. Hodně se jim líbily. Ještě aby ne, když na nich byly nahatý holky.
Jak by řekli jiní - it wasn't much, but it was honest work.
|
|
|
|
|
|
|
2016Na jaře se vracíme tam, kde to máme nejraději. Do offlinu. Otevíráme první ofiko showroom v Praze a začínáme vábit první zákazníky do prostor, který jsou zhruba stejně neotesaný jako Míla Rozner a jeho vyjadřovací schopnosti.
Žádný štendry, žádná kabinka, jen pár triček a hodně punku. |
|
|
|
|
2017 Ok. Nastal čas si přiznat, že tohle nás začíná přerůstat. Opouštíme showroom a s velkou slávou se přesouváme do prvního pořádnýho obchodu, kam jsme mimo jiné nalifrovali klasický kabinky a zákaznice se nám přestaly převlíkat přímo na placu prodejny. Nový domov objevujeme kousek od Národního divadla, a jak se prohýbáme pod návalem nových kolekcí, tajně doufáme, že neskončíme stejně vyhořele |
|
2018 V roce 2018, pět let po založení značky, přichází další milník. Šestimístnej. Na firemním účtu se objevuje první milion a dobrá zpráva je, že tentokrát nepadá na nákup nový motorky. Nebo aspoň ne celej. Mimochodem, až ti budou říkat, že jsi snílek, tak si vzpomeň, že jsme se s nahotinkama a holým zadkem dostali do Forbesu.
|
|
2019 Nastal čas tomu dát štábní kulturu. Dva roky po otevření obchodu přichází nápad na jeho rebranding a my se s vyhrnutýma rukávama pouštíme do práce. Mazlíme se s polepama, uživatelskou přívětivostí celýho prostoru a na stěnu věšíme neonový prsa. Symbol erotiky, ke který (asi ne příliš překvapivě) máme pozitivní vztah. Nic víc, nic míň. |
|
2020 V roce 2020 nám dala pořádně na zadek pandemie. Na rok jsme zavřeli store a stopli běžnou výrobu. Ale protože máme akci v krvi a nechtěli jsme zůstat sedět na zadku, začínáme šít GWC roušky. Za každej nakoupenej kus pak další posíláme zdravotníkům gratis. Nechceme znít jako na předávání Slavíků, ale tak velkej hlad po zbožím šitým doslova horkou jehlou, jsme absolutně nečekali. Jedno z mála příjemných překvapení roku 2020.  |
|
2021 Rok plný změn. Nový web, nový sklad, nová návrhářka a nový lidi v týmu. Nové, nové, nové, ale to důležitý při starým. O trochu víc bradavek, než je česká street fashion zvyklá, hory a oceán. |
|
2022 V roce 2022 jsme zavřeli krám. Store na Národním divadle nám začal bejt malej, tak jsme se přesunuli ke Staromáku mezi matrjošky a trdelníky. Asi si umíš představit všechny ty stresy spojený s hledáním a zařizováním nových prostor. Plus zjištěním výše nájmu. Ocitli jsme se jen pár kroků od samotnýho srdce Prahy a zhruba stejně daleko od malýho infarktu. Život na hraně a někdy tak trochu za hranou. Asi to nikdy nebudeme umět jinak. Možná ani nechceme. |
| Necháme se překvapit, kam nás vítr zanese. Piš dál ten příběh s náma. |